Chodí mi dotazy na můj růst, tak to řeknu jednoduše – zahučelo do toho kolem 100 000 PB.
Pamatuj si, že body se světy nevyhrávají. Nejsem žádný legendární hráč, jak si tu někteří myslí, ale jen člověk, který nepije, nekouří a prostě občas „upustí chlup“ do Divokých kmenů.
Vždy si buď založím kmen, nebo se k nějakému přidám. Protože mi tu píšete, že jsem „žabí hráč“, tak jo – se žabáky hraju poprvé a jsem na světě poprvé v situaci, kdy si můžu jen klikat a nemusím řešit vedení kmene a stovky zpráv.
Pro mě byly Divoké kmeny vždy relax už od základky. Ale kvůli intrikám a zlobě hráčů, kteří by někdy prodali i ledvinu za to, aby byli na chvíli první, jsem DK vždy na nějaký čas opustil…
A změnilo se něco? Vůbec ne. Jen jsem se naučil to přehlížet. Vždy se najde někdo, kdo ti hraní zkazí, ale najdou se i hráči, kvůli kterým se rád vracím – a proto jsem tu.
Hledám takové hráče a zkouším to znovu a znovu…
Nevyhrál jsem žádný svět, ale jen z jednoho důvodu – měl jsem důvěru v hráče, kteří si hráli na přátele, a pak vás prodají za sušenku.
Teď jsem na další cestě se žabí bandou a věřím, že tu najdu přátele… a asi i nepřátele. Ale tak dnes už ten svět funguje.
Pokračujeme…
Co na Divokých kmenech úplně nejvíc nesnáším, jsou ta ega za klávesnicemi. Jak si o sobě člověk myslí, že si může dovolit cokoliv. To vyhrožování, že vás někdo „rozebere“ po skončení ochrany… a pak se takový jedinec diví, že je na každém světě méně a méně nových tváří, méně příběhů a více otrávených a znechucených lidí.
Každý den jsem v kontaktu s lidmi. Nemusím mít svůj den, ale nikdy se nad nikoho nepovyšuji ani nenadávám. Každý není profík – ani já nejsem. Když vás někdo na Divokých kmenech žádá o pomoc, je to jen z jednoho důvodu: chce si tu hru zahrát o něco déle. V dnešních světech si každý kmen hlídá svoje hnízdečko a nikoho dalšího k sobě pustit nechce. Čím to bude? Chtějí vyhrát – jako všichni, co tu hrají. Každý si chce jednou říct: „Dokázali jsme to!“
Ale co je to za vítězství, když vám někdo každý den vyhrožuje a nadává? Natož když uděláte malou chybu a ego takového člověka to nedokáže pochopit.
Ale není to jen o tom negativním. Já sám jsem zažil vstřícné a nápomocné hráče, kteří si na vás našli čas a všechno vám vysvětlili. Byli tu pro vás na začátku a ještě se u toho smáli, když se něco nepovedlo. Těchto hráčů je málo – a já jsem rád, že mezi ně mohu patřit. Bez nich bych nikdy nedokázal to, co dokážu teď… a za to vám patří velké díky!
Všichni vůdci a hráči, kteří tohle v sobě mají – patří vám obrovské díky. Jste důvod, proč tahle hra ještě neskončila v propadlišti dějin.
A poslední věc, ke které se chci vyjádřit, jsou podvody. Chápu, že někdo má své MÚ – prochází to. A ti, co mají k tomu ještě stovky farem… tleskám. Někdy, když mi někdo nabízí scripty, připadám si jak na Václaváku, když mi někdo nabízí vajíčka za 3 Kč/ks. Tyhle nelegální praktiky tuhle hru jen víc a víc ničí. A díky bohu, že jsem tomuhle trendu odolal. Nechci, aby si moje jméno hráči na světě spojovali s takovými praktikami – a už jsem slyšel stovky jmen.
Nebuďte práskači – na ty se vždy vaří voda. Ale zkuste hrát fér…
Já věřím, že to budeme hrát ještě v důchodovém věku. Ve 30 letech vzpomínám na ty chvíle na základce, kdy jsme se se spolužáky rvali o možnost přihlásit se do hry, společně zakládat kmeny a užívat si ty momenty. A to bych si tu přál zase najít.
Díky všem za reakce na předchozí text! Vážím si toho. A pojďme společně ukázat lidem, že tu mezi námi pořád jsou legendární hráči se srdcem na správném místě. Ned Flanders
